Existují čtyři hlavní aspekty potenciálních důsledků pracovní závislosti:

• jednotlivce (např. smrt včetně sebevražd, psychické a fyzické zdravotní problémy včetně syndromu vyhoření, nižší kvalita života, nižší štěstí)
• sociální (např. rodinné problémy, behaviorální a emoční problémy dětí rodičů závislých na práci, konflikty se spolupracovníky, neefektivní řízení v práci ze strany manažerů závislých na práci, následky úmrtí osoby závislé na práci)
• příjemci práce (např. špatná kvalita práce, chyby v práci, jako jsou lékařské chyby lékařů závislých na práci a syndrom vyhoření)
• ekonomické (např. náklady na zdravotní péči, snížená produktivita) 

Většina dostupných údajů má korelační povahu a ukazuje souvislosti mezi pracovní závislostí a potenciálními negativními důsledky. Jen málo prospektivních nebo longitudinálních studií však naznačuje příležitostnou roli pracovní závislosti ve funkčních poruchách. Ty jsou podpořeny případovými studiemi a klinickou literaturou terapeutické intervence mezi jednotlivci závislými na práci, včetně zpráv od prostředí klinického pracovního lékařství. Nicméně je zapotřebí více rozsáhlých prospektivních epidemiologických studií, aby se zjistilo, do jaké míry závislost na práci přispívá k negativním důsledkům. Chybí také systematické studie o ekonomických nákladech pracovní závislosti. Většina údajů je nepřímá a pochází z odhadů náklady na vysokou pracovní zátěž, jakož i pracovní stres, deprese nebo syndrom vyhoření nebo odhady nákladů na zdravotní péči obsedantně kompulzivní poruchy osobnosti.

INDIVIDUÁLNÍ DŮSLEDKY

SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY

PŘÍJEMCI PRÁCE

EKONOMICKÉ DŮSLEDKY

Většina údajů o potenciálních ekonomických nákladech na pracovní závislost je nepřímá a pochází z odhadů náklady na vysokou pracovní zátěž, jakož i pracovní stres, deprese nebo syndrom vyhoření nebo odhady nákladů na zdravotní péči v souvislosti s obsedantně kompulzivní poruchou osobnosti (OCPD). Přiměřené hrubé odhady lze provést na základě zjištěných skutečností:

• vysoká pracovní zátěž a pracovní stres jsou rizikovými faktory tělesných a duševních zdravotních problémů
• syndrom vyhoření je spojen s horším zdravotním stavem
• pracovní závislost úzce souvisí s vysokou pracovní zátěží, pracovním stresem a syndromem vyhoření
• OCPD je spojena s pracovním stresem, syndromem vyhoření a depresí
• OCPD je úzce spojena se závislostí na práci

Proto následující generál souvislost mezi pracovní závislostí a globální zátěží nemocí spolu s jeho socioekonomickými náklady lze očekávat:

pracovní závislost => vysoká pracovní zátěž a pracovní stres => zdravotní následky/sociálně-ekonomické náklady

Zahrneme-li roli OCDP jako rizikového faktoru pro pracovní závislost a roli syndromu vyhoření jako důsledek špatně zvládnutého stresu v práci, kauzální řetězec může být:

OCPD => pracovní závislost => vysoká pracovní zátěž a pracovní stres => syndrom vyhoření => zdravotní následky/sociálně-ekonomické náklady

V současné době vyžaduje vztah mezi OCPD a pracovní závislostí a jejich podíl na negativních důsledcích více studií. Také souvislost mezi syndromem vyhoření a špatným zdravím potřebuje více objasnění. 

Nicméně na základě těchto předpokladů a dostupných údajů lze očekávat, že závislost na práci je hlavním zdrojem socioekonomických nákladů v průmyslových zemích kvůli: 

• nepřítomnost v práci ze zdravotních důvodů,
• náklady na zdravotní péči,
• snížená produktivita.

Deprese připisovaná pracovnímu stresu

Deprese patří mezi nejčastější příčiny pracovní neschopnosti v průmyslových zemích.

Současná odhadovaná cena deprese související se stresem v práci v Evropské unii je 617 miliard eur ročně, což je více než hrubý domácí produkt (HDP) většiny evropských zemí. 

Obsedantně kompulzivní porucha osobnosti

Obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti (OCPD; DSM klasifikace) nebo anankastická porucha osobnosti (APD; ICD klasifikace) je nejrozšířenější poruchou osobnosti v běžné populaci (3%–8%) i v ambulantních skupinách. OCPD/APD byl identifikován jako producent nejvyšší ekonomická zátěž mezi poruchami osobnosti, pokud jde o přímé náklady na léčbu a ztráty produktivity, dokonce přesahující náklady na hraniční poruchu osobnosti (BPD). Dále pacienti s poruchy osobnosti mají rozsáhlejší historii psychiatrické ambulantní, ústavní a psychofarmakologické léčby než srovnání pacientů s velkou depresivní poruchou.

Finská studie ukázaly, že 50% mužů a 28% žen s první epizodou deprese mezi zaměstnanými jedinci rekrutovanými z pracovnělékařských jednotek bylo diagnostikováno s OCPD/APD. To je v souladu s velikostí účinku hlášenou pro vztah mezi OCPD/APD a vyhoření. 

Kardiovaskulární onemocnění a další zdravotní problémy

Neuropsychiatrické poruchy a nepřenosná onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění (CVD) a diabetes, patří mezi hlavní příčiny celosvětové zátěže nemocí. Jejich celkové náklady související s pracovním stresem jsou více než alarmující, přičemž druhou nejnákladnější kategorií jsou KVO.