ROLE MANAŽERŮ

Jeden ze zásadních bodů agenda WHO pro další roky řeší vyhořet. Existuje bohatá a stále rostoucí literatura o řešeních pro zdravé pracoviště a přitom syndrom vyhoření a deprese a úzkost související s prací spíše narůstají, než aby se problémy zmenšovaly napříč zeměmi a profesemi. Ukazuje jasný nepoměr mezi rychle se objevujícími novými studiemi rozšiřujícími vědeckou literaturu o zdravém pracovišti a zvyšujícím se zdravotním stavem souvisejícím s prací. 

Jednou z pravděpodobných příčin špatného převádění znalostí do praxe je to, že jednotlivci, kteří by měli být odpovědní za zavádění a řízení zdravého chování na pracovišti, tj. manažeři, jsou ti, kteří vykazují vysoké riziko nutkavého přepracování.

Vedoucí a manažeři:

• mají přímý i nepřímý vliv na pohodu zaměstnanců, 
• ovlivňují organizační kulturu a klima, které jsou uznávané faktory, které přispívají k závislosti na práci,
• kdo jsou závislí na práci přispívají ke škodě zaměstnanců z hlediska chronického stresu, duševních a fyzických onemocnění a
  ztráta produktivity v důsledku neúčinného dohledu.

V takové situaci vyvstává značná výzva: jak můžeme vyvinout rámce pro efektivní implementaci intervencí ve zdravém pracovním prostředí s přihlédnutím k tomu, že lídři jsou vystaveni vysokému riziku pracovní závislosti a závislost ve většině případů souvisí s popíráním?

Především jde o snížení lidského utrpení. Zároveň je to také zásadní ekonomický problém, protože pracovní stres vytváří obrovské množství náklady pro společnost a průmysl.

Z tohoto důvodu by vlády, společenské instituce a organizace měly mít zásadní zájem na systematickém prošetřování tohoto problému s cílem vyvinout proveditelná a účinná protiopatření, včetně řešení, která berou v úvahu povahu nutkavého přepracování a rozsah jeho důsledků.

Prvním krokem ke změně této situace je uznání problému pracovní závislosti a jejího významu pro vedení, řízení a celkové fungování organizací i jednotlivců.