Závislost na práci a syndrom vyhoření

Co je vyhoření?

Syndrom vyhoření je definován v Mezinárodní klasifikaci nemocí 11 Revize (MKN-11) Světovou zdravotnickou organizací takto:

„Vyhoření je syndrom koncipovaný jako důsledek chronického stresu na pracovišti, který nebyl úspěšně zvládnut. Vyznačuje se třemi rozměry:

  • pocity vyčerpání energie nebo vyčerpání;
  • zvýšená duševní vzdálenost od zaměstnání nebo pocity negativismu či cynismu související s jeho zaměstnáním; a
  • snížená profesionální efektivita.

Syndrom vyhoření se konkrétně týká jevů v pracovním kontextu a nemělo by se používat k popisu zkušeností v jiných oblastech života.“

Vyčerpání je základním příznakem syndromu vyhoření a naznačuje celkový pocit přetížení a únavy pracovními povinnostmi. Stále více výzkumů naznačuje, že ano úzce souvisí s depresí. Existuje mnoho zdrojů o vyhoření, které můžete najít na webu, včetně Webové stránky Světové zdravotnické organizace

Poskytují některé informace o tom, jak rozpoznat syndrom vyhoření, jeho možné příčiny a důsledky, a jak to zvládnout.

Příčiny syndromu vyhoření

Výzkum ukazuje že mezi nejdůležitější příčiny syndromu vyhoření patří:

  • vysoké pracovní vytížení, které ztěžuje splnění požadavků práce,
  • nedostatek kontroly v práci: když nemůžete ovlivnit rozhodnutí, která ovlivňují vaši práci, máte omezenou profesní autonomii a nemáte přístup ke zdrojům nezbytným pro efektivní práci,
  • nedostatek odměn: nedostatek uznání a finančních, institucionálních nebo společenských odměn,
  • komunita: nedostatek dobrých vztahů s ostatními lidmi v práci, nedostatek podpory ze strany nadřízených a kolegů, nedostatek důvěry a konflikty v práci,
  • nedostatek spravedlnosti: když vnímáte rozhodnutí v práci jako nespravedlivé,
  • hodnoty: když jsou cíle a hodnoty organizace v rozporu s vašimi vlastními cíli a hodnotami.

Prevence a zvládání syndromu vyhoření

Doporučení k prevenci a zvládání syndromu vyhoření patří:

  • změna vzorců práce, např. méně práce, více přestávek, vyhýbání se práci přesčas, sladění práce se zbytkem života,
  • rozvoj dovedností zvládání, např. kognitivní restrukturalizace, řešení konfliktů, time management,
  • získat sociální podporu od kolegů a rodiny,
  • využití relaxačních strategií, např. cvičení všímavosti,
  • podpora dobrého zdraví a kondice, péče o dobrý spánek,
  • rozvíjení lepšího sebeporozumění pomocí různých autoanalytických technik, poradenství nebo terapie.

Vliv na práci a celkové fungování

V některých zemích, např. ve Švédsku, je syndrom vyhoření definován jako onemocnění, kvůli kterému mohou pracovníci/pracovnice zažádat o nemocenskou. Ve většině zemí však vyhoření dosud nebylo oficiálně uznáno jako nemoc. Přesto se jedná o závažný zdravotní problém, který může významně ohrozit Vaše každodenní fungování. Pro jeho zvládnutí proto může být vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Vyhoření je blízko souvisí se závislostí na práci a může být jeho hlavním důsledkem.

Pracovní závislost souvisí s vyšším stresem spojeným s prací a také se stresem mimo pracovní prostředí, např. z rodinných problémů. Jedinci závislí na práci nezvládají efektivně svůj pracovní stres, což může vyústit až v syndrom vyhoření. Závislost na práci je také spojena s uznávanými příčinami syndromu vyhoření jako např vysoká pracovní zátěž, nedostatek sociální opory, konflikty v práci, deviantní chování v práci, kontraproduktivní pracovní chovánía nezdvořilost což znamená hrubé, nespolečenské a nezdvořilé chování.

Prospektivní studie to ukázaly závislost na práci předpovídá duševní strádání o rok později, jakož i vyčerpání o šest měsíců později. Znamená to, že pokud jste závislí na práci, může se časem hladina vašeho stresu zvýšit a vést k vyčerpání, které je hlavním příznakem syndromu vyhoření.

Je však zapotřebí více studií, abychom pochopili, jak a kdy závislost na práci zvyšuje syndrom vyhoření.

Souhrnem

Závislost na práci může vést k vážnému syndromu vyhoření, který Vás může profesně i osobně ochromit. Je vhodnější vyhoření předcházet vhodnými technikami na zmírnění stresu, nežli trpět a léčit až jeho následky. Zotavení z plně rozvinutého syndromu vyhoření může být velmi náročné a dlouhodobé.

cs_CZČeština