Zpětná vazba z našeho výzkumu

Pokud jste se zúčastnili našeho průzkumu, po jeho dokončení jste obdrželi podrobnou zpětnou vazbu o svých výsledcích.

V tomto textu Vám nabízíme další informace, díky kterým můžete získat širší náhled na své fungování v práci, na rizika spojená s nadměrným pracovním stresem a na potenciální příčiny stresu v důsledku pracovního prostředí nebo individuálních faktorů, jako je osobnost.

Naše zpětná vazba je založena na aktuálních vědeckých poznatcích. V této sekci naleznete popis a objasnění významu jednotlivých proměnných, a spolu s tím také odkazy na další relevantní zdroje informací (např. stránky Světové zdravotnické organizace a dalších institucí a organizací, vědecké studie, včetně meta-analýz a review, jsou-li dispozici), ve kterých můžete nalézt další podrobnější informace. Síla vědeckých důkazů týkající se vlivu různých proměnných se může napříč studiemi lišit a my Vám zde nabídneme informace o tom, do jaké míry byly jednotlivé poznatky vědecky ověřeny.

Tato zpětná vazba z našeho výzkumu je strukturována následujícím způsobem:

Tato zpětná vazba zahrnuje dvě hlavní skupiny informací. První skupina informací se týká Vašeho duševního zdraví v souvislosti s prací, včetně závislosti na práci a pracovní deprese. Druhá skupina obsahuje více informací o faktorech souvisejících s pracovním zdravím (vyhoření a stres) a analýzu potenciálních faktorů souvisejících se závislostí na práci, pracovní depresí a rizikem syndromu vyhoření. Níže uvedená tabulka shrnuje, jak tyto faktory souvisejí se zdravotními riziky.

Například vysoká míra pracovního stresu zvyšuje riziko závislosti na práci, pracovní deprese i syndromu vyhoření. Nízká míra pracovní spokojenosti nebo nerovnováha mezi pracovním a soukromým životem zvyšují riziko vzniku závislosti na práci, pracovní deprese i syndromu vyhoření. Síla důkazů pro příčinné vztahy mezi těmito faktory a zdravotními riziky se liší; podrobnější analýzy prezentujeme níže.

Faktory spojené se závislostí na práci, pracovní depresí a rizikem syndromu vyhoření
VYSOKÁ ÚROVEŇ: NÍZKÁ ÚROVEŇ:

pracovní stres a celkový vnímaný stres

identifikace s organizací (extrémní)

centralita práce



pracovní spokojenosti

rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

pracovní sebeúčinnost

smysl v práci

zdravá pracovní angažovanost

motivační klima v práci zaměřené na soutěživost

motivační klima v práci zaměřené na osobní rozvoj
Nároky Zdroje: organizační podpora

workoholický nadřízený/á

workoholické pracovní prostředí


podpora nadřízené/ho v práci

podpora kolegů/kolegyň v práci

podpora rodiny a přátel v souvislosti s prací

Osobnostní rysy

nefunkční perfekcionismus

narcismus

intolerance nejistoty

emoční stabilita

sebedůvěra


Červeně zvýrazněná skóre ve Vašich výsledcích označují oblasti, u nichž lze očekávat souvislost s vysokým pracovním stresem a zhoršeným psychickým fungováním.

POZNÁMKA: Tyto výsledky nepředstavují psychologickou diagnózu, ale jsou pouze přibližným odhadem závažnosti určitých rysů a jevů.

Pokud jste na základě našeho výzkumu obdrželi znepokojivé výsledky, jako napříkald indikátory závislosti na práci nebo pracovní deprese, je nutné pro potvrzení nebo vyloučení případné diagnózy udělat další klinická vyšetření. V takovém případě Vám doporučujeme kontaktovat odborníka či odbornici na duševní zdraví.

Pokud máte VYSOKÉ RIZIKO ZÁVISLOSTI NA PRÁCI

Vaše výsledky nepředstavují psychologickou diagnózu, ale poskytují přibližný odhad závažnosti symptomů souvisejících se závislostí na práci. Je možné, že jste obdrželi jednu ze tří níže uvedených zpětných vazeb týkajících se vysokého rizika závislosti na práci.

Vysoké skóre u všech sedmi příznaků

Jen velmi malá část populace získá tak vysoké skóre (typicky méně než 1%). Pravděpodobně trpíte nutkáním k přepracování, zejména pokud máte také vysoké skóre pracovní deprese a syndromu vyhoření. Pravděpodobně se potýkáte i s dalšími zdravotními problémy nebo problémy v rodině/vztazích souvisejících s nadměrnou prací. Možná také pociťujete silnou osamělost kvůli tomu, jak moc pracujete, nebo pracujete v tak vysoké míře, protože jste velmi osamělí.

Pokud se pokusíte omezit množství práce nebo si od práce odpočinout, můžete zažívat abstinenční příznaky. Například se můžete cítit úzkostně, neklidně, podrážděně, depresivně či unaveně; můžete pociťovat bolesti hlavy, svalů, problémy se spánkem nebo příznaky podobné chřipce, například o víkendech nebo během dovolené, když nepracujete. Možná jste se již pokoušeli omezit množství práce nebo přemýšlení nad prací, ale nedaří se Vám to. Můžete se cítit „nuceni“ k práci nějakým vnitřním puzením, které nelze kontrolovat. Pokud se Vás některý z těchto příznaků týká, doporučujeme Vám poradit se s odborníkem, který stanovit přesnější diagnózu. Na této webové stránce můžete nalézt některé informace o závislosti na práci, o dostupných řešeních a o tom, kde hledat pomoc .

Nad mezní hranicí. Potenciální závislost na práci.

Pokud jste obdrželi tento výsledek, znamená to, že máte vysoké riziko závislosti na práci. Dosavadní výzkum ukazuje, že procento osob skórujících nad mezní hranici se v jednotlivých zemích liší (od přibližně 7 do 20%). Stejně jako u jiných typů závislosti může mít i závislost na práci mírnější, nebo závažnější formy. Vaše skóre naznačuje, že máte vysoké riziko závislosti na práci, ale k určení závažnosti tohoto problému by bylo nezbytné další odborné posouzení.

To bude záviset na dvou hlavních faktorech.

Za prvé, jak silné je Vaše nutkání nadměrně pracovat? Máte kontrolu nad tím, jak moc pracujete? Dokážete se odpoutat od své práce, pokud chcete?

Za druhé, jaké jsou důsledky toho, že nadměrně pracujete? Máte také vysoké skóre u pracovní deprese a u syndromu vyhoření? Jak velký stres zažíváte v souvislosti se svou prací? Máte nějaké jiné zdravotní problémy nebo problémy v rodině/vztazích v souvislosti s tím, jak moc pracujete?

okud máte pocit, že byste mohli být závislí na práci, poraďte se s odborníkem, který Vám může stanovit přesnější diagnózu. Na této webové stránce naleznete některé informace o závislosti na práci, dostupných řešeních a o tom, kde hledat pomoc. Pokud máte pocit, že byste mohli mít v uvedených oblastech problém, můžete také vyzkoušet některé doporučené úpravy životního stylu.

16-20 bodů: Riziko pracovní závislosti.

Pokud jste obdrželi tento výsledek, znamená to, že máte určité riziko závislosti na práci. S největší pravděpodobností ještě nejste na práci závislí, ale můžete již pociťovat některé počáteční problémy související s nadměrnou prací nebo můžete mít pocit, že pracujete přespříliš a že nad tím pomalu ztrácíte kontrolu. Na této webové stránce naleznete některé informace o závislosti na práci, dostupných  řešeních a kde hledat  pomoc . Pokud máte pocit, že by se u Vás mohla rozvinout závislost na práci, můžete také vyzkoušet některé doporučené úpravy životního stylu , které by Vám mohly pomoci v účinné prevenci.

Tyto webové stránky jsou věnovány problematice závislosti na práci. Najdete zde nejaktuálnější informace o historii tohoto pojmu, jeho definici a příznacích,, prevalenci, rizikových faktorech, vztahů k vyhoření a vztahů k vyhoření, komorbiditám a diagnostice.

Co je však nejdůležitější, naleznete zde aktuální informace o možných řešeních závislosti na práci, včetně rozvoje svépomocné úpravy životního stylu, organizačních řešení na mezoúrovni, makroúrovňových doporučení pro tvůrce politik, instituce, mezinárodní organizace a vládu, a soulad terapeutické možnosti s informacemi o tom, kde hledat pomoc.

Máte-li VYSOKÉ RIZIKO PRACOVNÍ DEPRESE

Pociťujete příznaky deprese a tyto příznaky souvisejí s Vaší prací. Bylo by vhodné, abyste si nechali ověřit diagnózu deprese u odborníka, který Vám zároveň může pomoci při léčbě depresivních příznaků. 

Může práce způsobit depresi?

Deprese vzniká v důsledku komplexní interakce sociálních, psychologických a biologických faktorů. Vysoká míra chronického stresu je ověřeným rizikovým faktorem pro rozvoj depresivních poruch. Například nepříznivé životní události (nezaměstnanost, truchlení nad ztrátou blízké osoby, traumatické události) zvyšují pravděpodobnost vzniku deprese. Deprese může následně zvyšovat prožívaný stres a problémy v každodenním fungování, ztížit životní situaci dané osoby a dále prohloubit depresi. 

Z uvedeného plyne, že vysoce stresující pracovní prostředí u Vás může zvýšit riziko deprese, může prohloubit Vaši stávající depresi nebo Vám může bránit, abyste se z deprese zotavili.

Souvisí deprese se závislostí na práci?

Vámi prožívaná deprese může přímo souviset se závislostí na práci (pokud máte vysoké riziko závislosti), ale prokázání této souvislosti by vyžadovalo podrobnější odborné vyšetření.

Vámi prožívaná deprese také nemusí souviset se závislostí na práci a mohou k ní přispívat další stresující pracovní faktory, jako jsou mobbing, nadměrné pracovní pracovní vytížení, nedostatek podpory či další faktory zvyšující riziko pracovní deprese

V neposlední řadě také mohou k Vámi prožívané depresi přispívat i ne-pracovní faktory, včetně individuálních (např. osobnost, traumata, zdravotní obtíže) nebo sociálních (např. vztahové problémy). Tyty ne-pracovní problémy mohou interagovat s pracovními stresory, nebo je mohou zhoršovat.

Souhrnem

Deprese představuje vážný zdravotní problém.

Ve všech uvedených případech je důležité vyhledat odbornou pomoc a porozumět tomu, z čeho Vaše problémy pramení. 

Pokud je u Vás hlavním zdrojem deprese Vaše práce, existují vhodná řešení, která lze aplikovat.

VAŠE PRACOVNÍ ZDRAVÍ A FUNGOVÁNÍ VE VZTAHU K PRÁCI

Zde se můžete podívat na Vaše celkové fungování ve vztahu k práci. Kromě informací o závislosti na práci a riziku pracovní deprese, Vám nabízíme také informace týkající se dalších klíčových oblastí vztahujících se k duševnímu a fyzickému zdraví v práci.

Vyhoření (Burnout)

Co je to?

Vyhoření neboli burnout je definován v Mezinárodní klasifikaci nemocí 11. revize (MKN-11) Světové zdravotnické organizace následovně:

„Burnout je syndrom definovaný jako důsledek chronického pracovního stresu, který nebyl úspěšně zvládnut. Vyznačuje se třemi dimenzemi:

• pocity nedostatku energie či vyčerpání;

• zvýšeným mentálním odstupem od své práce, či pocity negativismu nebo cynismu vztahující se k práci; a

• sníženou pracovní výkonností.

Termín „burnout” se specificky vztahuje k pracovní oblasti a neměl by být používán k popisu zkušeností v jiných oblastech života.“

Vyčerpání představuje základní příznak vyhoření a označuje celkový pocit přetížení a únavy pracovními povinnostmi. Výzkumy stále přesvědčivěji ukazují, že vyčerpání úzce souvisí s depresí. O vyhoření je na internetu k dispozici velké množství informačních zdrojů, včetně Webové stránky Světové zdravotnické organizace

 

Vliv na práci a celkové fungování

V některých zemích, např. ve Švédsku, je syndrom vyhoření definován jako onemocnění, kvůli kterému mohou pracovníci/pracovnice zažádat o nemocenskou. Ve většině zemí však vyhoření dosud nebylo oficiálně uznáno jako nemoc. Přesto se jedná o závažný zdravotní problém, který může významně ohrozit Vaše každodenní fungování. Pro jeho zvládnutí proto může být vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Vyhoření úzce souvisí se závislostí na práci a může být jejím hlavním důsledkem .

Souhrnem

Závislost na práci může vést k vážnému syndromu vyhoření, který Vás může profesně i osobně ochromit. Je vhodnější vyhoření předcházet vhodnými technikami na zmírnění stresu, nežli trpět a léčit až jeho následky. Zotavení z plně rozvinutého syndromu vyhoření může být velmi náročné a dlouhodobé.

Pracovní stres a celkový vnímaný stres

Co je to?

Podle WHO:

„Stres lze definovat jako jakýkoli typ změny, která způsobuje fyzické, emocionální nebo psychické napětí. Stres je reakce Vašeho těla na cokoli, co vyžaduje pozornost nebo akci. Určitou míru stresu zažívá každý. Na Vaši celkovou duševní pohodu má však velký vliv způsob, jakým na stres reagujete.“

Vliv na práci a celkové fungování

Pracovní stres a vysoká pracovní zátěž jsou stále více považovány za významné faktory přispívající ke vzniku nemocí a poruch a tvoří hlavní složky globální zátěže nemocí. Mezi ně patří mimo jiné kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, rakovina, poruchy užívání návykových látek, neuropsychiatrická onemocnění a poruchy, jako jsou deprese, úzkost, Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba, a řada autoimunitních onemocnění. 

Pokud máte vysokou úroveň pracovního stresu, ve většině případů je hlavním zdrojem stresu ve Vašem životě Vaše práce..

Pokud máte vysokou úroveň obecného stresu, znamená to, že množství stresu ve Vašem životě jako celku je vysoké a znepokojivé.

Někteří lidé mohou zažívat velkou míru stresu v práci, ale jinak mají vyvážený životní styl a jejich celkový stres není příliš vysoký. Jiní lidé mohou pociťovat nízkou míru stresu v práci, ale velký stres mimo práci (např. související s rodinnými problémy). Prvním krokem k podpoře Vašeho zdraví je rozpoznat hlavní zdroje stresu ve Vašem životě a řešit problémy týkající se těchto oblastí.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Stres v pracovním prostředí i mimo něj je souvisí se závislostí na práci. Stres může být hlavním důsledkem závislosti na práci, stejně jako příčina této závislosti.. Všechny závislosti souvisí s neefektivním zvládáním stresu a/nebo jiných psychických obtíží. Jinak řečeno, závislost vzniká v důsledku toho, že opakovaně regulujeme svou náladu užitím návykových látek nebo určitým chováním, jako je právě práce. Závislosti však zároveň ještě více prohlubují náš stres a problémy, a to ze dvou důvodů. 

Za prvé, efektivně neřešíme a neodstraňujeme primární zdroj stresu nebo problémů, ale používáme návykové látky nebo chování, abychom těmto zdrojům stresu unikli. Můžete se například příliš soustředit na svou práci, protože se cítíte osamělí. Práce Vám tak může pomáhat zapomenout na negativní emoce a myšlenky. Správným řešením by však bylo rozvíjet zdravé mezilidské vztahy, což vyžaduje určité úsilí, a věnovat této oblasti života více času. Pro zlepšení komunikace, dovednosti budovat vztahy a lepší emoční seberegulaci by bylo žádoucí a doporučené absolvovat například trénink sociálních dovedností nebo docházet na psychoterapii.

Za druhé, návykové látky nebo chování vytvářejí ještě více problémů a stresu. Například závislost na práci Vás může nutit pracovat v míře překračující Vaše fyzické a duševní limity, a způsobovat Vám tak fyzické zdravotní problémy, problémy v oblasti duševního zdraví nebo problémy ve vztazích.

 

Souhrnem

Čím více jste stresováni ve své práci nebo mimo ni, tím více psychických a fyzických zdravotních problémů můžete pociťovat. Dlouhotrvající špatně zvládaný stres, zejména stres související s prací, může vyvolat závislost na práci, která způsobí další stres a ještě více negativně ovlivní Vaše zdraví a fungování.

Pracovní spokojenost

Co je to?

Pracovní spokojenost je pozitivní emoční stav vyplývající z toho, jak vnímáte a hodnotíte svou práci nebo pracovní zkušenosti. Jinak řečeno, jde o to, zda máte rádi svou práci nebo její jednotlivé aspekty. Pracovní spokojenost zahrnuje tři složky: kognitivní (hodnotící), afektivní (nebo emocionální) a behaviorální (chování).

Vliv na práci a celkové fungování

Vysoká pracovní spokojenost je spojena s lepším celkovým zdravím, včetně psychického a fyzického, a zdá se, že také s lepším pracovním výkonem. Nicméně, některé studie  naznačují, že tento vztah může být částečně vysvětlen osobnostními rysy a dokonce plně vysvětlen mírou tzv. organizačně ukotvené sebedůvěry (organization-based self-esteem). Organizačně ukotvená sebedůvěra označuje míru, v jaké cítíte být oceňovanými a kompetentními členy či členkami své organizace. Jinak řečeno, pracovní spokojenost je spojena s lepším pracovním výkonem, protože spokojení zaměstnanci a zaměstnankyně vnímají, že je jejich organizace oceňuje. Pracují lépe a jsou spokojenější, protože se cítí být oceňováni. Mnohé studie zkoumají zdroje pracovní spokojenosti, jako jsou plat, typ zaměstnání, a soulad zájmů. Pracovní spokojenost může současně pozitivně ovlivnit tzv. organizační občanství, snížit množství kontraproduktivního chování, snížit plánovanou a skutečnou fluktuaci pracovníků, a také sníživit počet absencí a pozdních příchodů.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Závislost na práci je spojena s nižší pracovní spokojenosti. Zatímco někteří lidé mohou v souvislosti se svou prací zpočátku pociťovat velkou radost, hrdost a pocity naplnění, později, s rozvojem pracovní závislosti a/nebo syndromu vyhoření, mohou tyto pozitivní pocity postupně odeznít. Závislost na práci je spojena se sníženou pracovní výkonnosti jakožto základní složkou vyhoření, která může negativně ovlivnit pocit uspokojení z práce. Pokud se budete cítit zavaleni svými pracovními povinnostmi, postrádat podporu ze strany nadřízených a kolegů/kolegyň, neustále závodit s časem a nebudete za své úsilí náležitě odměněni, Váš emoční postoj k práci bude negativní. Stresující pracovní prostředí může snížit Vaši pracovní spokojenost a podněcovat u Vás závislost na práci, což následně ještě zvyší míru Vašeho stresu a sniží Vaši pracovní spokojenost.

Souhrnem

Pracovní spokojenost souvisí s celkově dobrým fungováním a zdravím jedince. Závislost na práci může vést k nižší pracovní spokojenosti, zhoršenému celkovému fungování a zhoršení zdravotního stavu. Správná řešení pro zvýšení pracovní spokojenosti (např. vyšší míra organizační podpory a ocenění práce zaměstnanců) snižují riziko závislosti na práci.

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem

Co je to?

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem označuje množství času, který trávíte vykonáváním své práce, v porovnání s množstvím času, který trávíte se svou rodinou a děláním toho, co Vás baví. Rovnováha mezi pracovním a osobním životem je systematicky vědecky zkoumána a řada organizací a institucí poskytuje údaje o aktuálních poznatcích. Zajímavé údaje, jako například porovnání indexu rovnováhy mezi pracovním a osobním životem napříč zeměmi, nabízí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Vliv na práci a celkové fungování

Rovnováhu mezi pracovním a osobním životem ovlivňuje mnoho faktorů, včetně vysokých pracovních nároků, nízkých pracovních zdrojů jako organizační podpora, nároky a zdroje v rodině, socioekonomický status či individuální faktory (osobnost). 

Rovnováha mezi pracovníhom a soukromým osobního životaem prokazatelně souvisí se zdravím a psychickou pohodou, včetně rodinné spokojenosti a celkové životní spokojenosti.

V závislosti na Vaší životní situaci může být vhodné zjistit, které faktory u Vás narušují rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Některé z těchto faktorů lze účinně řešit, což zlepší kvalitu Vašeho života. Například párová terapie nebo rodinná terapie Vám mohou pomoci řešit problémy v rodině. Trénink sociálních dovedností může být vhodný, pokud máte problémy s navazováním a udržováním zdravých mezilidských vztahů. Nebo můžete mít problémy s time-managementem, což vede k plýtvání časem, který byste mohli věnovat své rodině nebo činnostem přinášejícím Vám radost. Například dysfunkční perfekcionismus vede k plýtvání časem v důsledku toho, že pracovník/pracovnice věnuje množství času řešení nepodstatných detailů, a nestíhá pak plnit důležité úkoly včas.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Závislost na práci souvisí s nerovnováhou mezi pracovním a rodinným životem, stejně jako s nerovnováhou mezi prací a volným časem, s nižší spokojeností v rodině a manželství, nižší partnerskou podporou, odstupem od rodinných vazeb a s problémy v komunikaci.

Problémové sociální fungování úzce souvisí se závislostí na práci. Od počátku devadesátých let 20. století se Prof. Bryan E. Robinson  věnoval výzkumu rodinného a sociálního fungování jedinců závislých na práci. Zjistil, že manželé a manželky těchto jedinců se často cítí osamělí, nepochopení a opuštění ve svých rodičovských povinnostech. Děti jedinců závislých na práci se potýkají se závažnými psychickými problémy, včetně pocitů opuštění, což způsobuje úzkosti a deprese, a také s dalšími emočními a behaviorálními problémy (některé studie dokonce naznačují, že těmito problémy trpí častěji než děti rodičů závislých na alkoholu).

Pro řadu lidí může být práce únikem od problémů v rodině, což však tyto problémy ještě více prohlubuje. Nedostatek zdravého a podpůrného prostředí v rodině a mezi přáteli může riziko pracovní závislosti zvyšovat. 

Naopak pokud je Vaše práce příliš náročná a stresující, tak možná již nenacházíte čas a energii na cokoliv jiného mimo Vaši práci, včetně rodiny, přátel a svých koníčků. To může vést k ještě většímu stresu a následně k psychickým a fyzickým zdravotním problémům, včetně zvýšeného rizika závislosti na práci. Tato situace může být obzvláště nepříznivá, protože jakmile se u Vás vyvine nutkání (vnitřní tlak) pracovat, může být pro Vás obtížné s nadměrnou prací přestat, a to i když se sníží nadměrné vnější nároky.

Souhrnem

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem je spojena s lepší psychickou pohodou a zdravím. Tuto rovnováhu ovlivňuje mnoho faktorů, proto je důležité analyzovat a porozumět své životní situaci, abyste mohli řešit možné příčiny narušené rovnováhy. Pracovní závislost úzce souvisí s nerovnováhou mezi pracovním a osobním životem, protože u závislých jedinců má práce absolutní prioritu. Pochopení faktorů, které ovlivňují rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, Vám může pomoci snížit u sebe riziko pracovní závislosti nebo pomoci se z ní zotavit.

Identifikace s organizací

Co je to?

Identifikace s organizací se týká míry, do jaké se definujete jako člen či členka své organizace (firmy) a do jaké míry zažíváte pocit jednoty se svou organizací, jejími hodnotami, brandem, metodami, atd. 

Vliv na práci a celkové fungování

Zaměstnanci a zaměstnankyně, kteří se identifikují neboli ztotožňují se svou organizací, podávají obvykle lepší pracovní výkon a je u nich pravděpodobnější, že budou v rámci organizace tzv. občansky aktivní, například budou předkládat konstruktivní návrhy nebo pomáhat svým kolegům a kolegyním. Jsou také spokojenější se svou prací a je méně pravděpodobné, že z práce odejdou. 

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Některé výzkumy naznačují, že identifikace s organizací pozitivně souvisí se zdravím a duševní pohodou zaměstnanců. Avšak příliš velká míra identifikace s organizací je spojena se závislostí na práci, která naopak vede ke snížení psychické pohody. Takzvaná unidimenzionální identita může způsobit mnoho problémů. O unidimenzionální identitě hovoříme tehdy, pokud je celá Vaše identita založená na jedné činnosti nebo společenské roli. Tento jev je nejlépe prozkoumán u sportovců/sportovkyň, zejména u mladých lidí, kteří často odvozují celou svou identitu od sportovní disciplíny, ve které soutěží. Taková tendence může vést k syndromu vyhoření a předčasně narušené kariéře. Stejně tak odvozování celého pocitu toho, kým jste, pouze ze své práce, může vést k naprostému a výlučnému zaměření se na práci, k nadměrnému stresu souvisejícímu s problémy v práci a k extrémním emočním a behaviorálním reakcím na pracovní neúspěchy. To vše může zvýšit riziko závislosti na práci v důsledku nepřiměřené snahy dosáhnout pracovních úspěchů, vyvarovat se jakýchkoliv chyb a vybudovat si celou svou identitu a sebehodnotu na práci a jejích výsledcích.

 

Souhrnem

Zatímco identifikace s organizací je obecně vzato pozitivní jev, který může zlepšit Váš pracovní výkon a psychickou pohodu, extrémní míra identifikace se může změnit v posedlost, která vede k závislosti na práci. Když se práce a organizace, ve které pracujete, stanou středobodem Vašeho života, může dojít k narušení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a v důsledku toho k pracovnímu přetížení, pracovnímu stresu a následně k psychickým a fyzickým zdravotním problémům. Doporučujeme dbát na to, abyste celý pocit toho, kým jste, neodvozovali pouze ze své práce. Rozvoj multidimenzionální identity (jako přítel/kyně, partner/ka, rodič, člen/ka místní komunity, atd.) snižuje riziko vzniku pracovní závislosti a syndromu vyhoření.

Pracovní sebeúčinnost

Co je to?

Pracovní sebeúčinnost se týká toho, jak vnímáte své schopnosti nezbytné k výkonu své práce. Vysoká pracovní sebeúčinnost znamená, že jste přesvědčeni, že svou práci dokážete dělat dobře a že se dokážete efektivně vypořádat se všemi problémy, které ve Vaší práci vznikají. 

Vliv na práci a celkové fungování

Pokud Vaše práce neodpovídá Vašim kompetencím a pracovní nároky jsou vyšší než Vaše individuální zdroje, můžete pociťovat nízkou pracovní sebeúčinnost. Může se například jednat o situaci, kdy nemáte dostatečnou kvalifikaci k výkonu konkrétní pracovní činnosti a raději byste dělali jinou práci, která lépe odpovídá Vašemu vzdělání a dovednostem. 

Snížený pocit pracovní sebeúčinnosti však může být také příznakem syndromu vyhoření. Dlouhotrvající a špatně zvládaný stres může způsobit, že se budete svými pracovními povinnostmi cítit zahlceni a následně můžete mít pocit, že svou práci již neděláte dobře a nadále již nedokážete efektivně řešit problémy vznikající v práci.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Závislost na práci má přímou souvislosti se sníženou pracovní sebeúčinností jakožto hlavní složkou vyhoření. Pokud se budete cítit zavaleni pracovními povinnostmi, postrádat podporu ze strany nadřízených a kolegů/kolegyň, neustále závodít s časem a zároveň nebudete za své úsilí náležitě odměněni, Váš emoční postoj k práci bude negativní. Stresující pracovní prostředí u Vás následně může vyvolat pocit nízké pracovní sebeúčinnosti a podněcovat ve Vás závislost na práci, což dále zvýší Váš stres, může to vést k vyhoření a také to může snížit Vaši schopnost dobře vykonávat svou práci. 

Někteří lidé se mohou pokoušet vypořádat se s pocitem nízké pracovní sebeúčinnosti tím, že tento pocit kompenzují přehnaně intenzivní prací. Jinak řečeno, tito lidé velmi tvrdě pracují, protože mají pocit, že bez extrémního úsilí se nemohou efektivně vypořádat s výzvami své práce. To však může zvýšit riziko závislosti na práci. Je potřeba více výzkumných studií, abychom zjistili, do jaké míry a v jakých situacích je nízká pracovní sebeúčinnost příčinou, nebo naopak důsledkem pracovní závislosti.  

Souhrnem

Pracovní sebeúčinnost pozitivně souvisí s dobrým celkovým fungováním a zdravím. Závislost na práci může vést k vyhoření a k pocitu, že už svou práci nedokážete dělat dobře. Pocit, že Vám chybí schopnosti potřebné k výkonu Vaší práce, může v některých případech vyústit v extrémní úsilí kompenzovat vnímaný nedostatek schopností nadměrně tvrdou prací, což zvyšuje riziko závislosti na práci. Přizpůsobení pracovních nároků individuálním zdrojům a správná řešení ke snížení rizika závislosti na práci mohou zabránit ztrátě vnímané sebeúčinnosti v práci.

Smysl v práci

Co je to?

Smysl v práci vyjadřuje, do jaké míry je pro Vás Vaše práce smysluplná a v souladu s Vašimi osobními hodnotami. Smysl v práci je často spojován se spiritualitou na pracovišti. Můžeme jej nahlížet z širší perspektivy spirituality a/nebo smyslu života. 

Vliv na práci a celkové fungování

Smysl života je v současnosti dobře prozkoumaným faktorem, který má prokazatelně pozitivní vliv na psychickou pohodu, duševní a fyzické zdraví, životní spokojenost, štěstí a celkové fungování jedince. Spiritualita je faktorem, který prokazatelně pomáhá při uzdravování ze závislosti.

Pokud vidíme ve své práci smysl, pozitivně to ovlivňuje nás, druhé i celou organizaci. Vnímaný smysl v práci přispívá k našemu osobnímu růstu, ke zlepšení pracovního prostředí i k zvýšení pracovního výkonu. 

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Pracovní závislost je provázána s nižším pocitem smyslu života. V mnoha případech může být pracovní závislost důsledkem nadměrného, ať již vědomého nebo nevědomého, úsilí najít nebo vytvořit smysl života prostřednictvím práce. Problémy mohou nastat v případě, že se náš smysl života a smysl práce příliš překrývají a pokud zároveň nedokážeme najít smysl a hodnotu v jiných, ne-pracovních sférách života, zejména ve zdravých a uspokojivých mezilidských vztazích. 

Souhrnem

Jestliže svou práci nevnímáte jako smysluplnou, můžete to vést ke snížené psychické pohodě a k horšímu zdraví. Vaše působení na kolegy a kolegyně v práci a na Vaši organizaci nebude pozitivní. Na druhé straně však platí, že závislost na práci může vyplývat z nadměrné snahy najít smysl života v práci nebo prostřednictvím práce. I když je důležité vnímat smysl a hodnotu ve své práci, mělo by to být v rovnováze se schopností nacházet smysl a hodnotu v jiných sférách života, zejména ve zdravých a uspokojivých sociálních vztazích

Centralita práce

Co je to?

Centralita neboli ústřednost práce označuje hodnotu a důležitost, kterou přikládáte práci ve srovnání s jinými sférami života, jako jsou volný čas, rodina či náboženství. Pokud jste výrazně zaměřeni na práci, Vaše identita je silně založena na Vašich zkušenostech souvisejících s prací. 

Vliv na práci a celkové fungování

Centralita práce pozitivně souvisí s mírou závazku vůči organizaci a s pracovní spokojeností, a naopak negativně souvisí s úmyslem odchodu z práce.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Centralita práce se do určité míry překrývá se závislostí na práci. Oba pojmy odkazují na stav, kdy práce představuje nejdůležitější činnost v životě. V mnoha případech může pracovní závislosti předcházet právě centralita práce. Někteří lidé, kteří práci přikládají velkou hodnotu a důležitost, se na práci závislými nestanou. V řadě případů však zanedbávání jiných oblastí života, jako jsou rodina nebo volný čas, může vyústit v nutkavou potřebu pracovat.

Souhrnem

Přikládat nejvyšší hodnotu své práci může být pozitivně spojeno se závazkem vůči organizaci nebo s pracovní spokojeností. Když se však práce stane středobodem Vašeho života, můžete se na ní příliš spoléhat při definování své identity a sebehodnoty, což vede k závislosti na práci. 

Zdravá pracovní angažovanost

Co je to?

Když svou práci vnímáte jako smysluplnou a hodnotnou a když ji rádi vykonáváte, jste ve své práci pozitivně angažováni.

Pracovní angažovanost je pozitivní, naplňující, na práci orientovaný stav mysli charakterizovaný energií, oddaností a pohlcením danou činností. Energie označuje vysokou úroveň vitality a psychické odolnosti při práci, ochotu investovat úsilí do své práce a vytrvalost i tváří v tvář obtížím. Oddanost znamená být silně zapojen do své práce a zažívat při práci pocity významnosti, nadšení, inspirace, hrdosti a výzvy. Pohlcení neboli absorpce znamená být plně soustředěný a pozitivně emočně ponořený do své práce, přičemž čas rychle plyne a vnímáme jako obtížné se od práce odpoutat.

Vliv na práci a celkové fungování

Pracovní angažovanost je pozitivní postoj k práci spojený s příznivými výsledky a zdravím.

Pracovní angažovanost je někdy považována za opak syndromu vyhoření a také za jev s mnoha pozitivními důsledky, většinou motivačního charakteru. Angažovaní zaměstnanci/zaměstnankyně častěji zažívají silné pozitivní emoce v práci než neangažovaní zaměstnanci/zaměstnankyně. Jsou také otevřenější novým zkušenostem, mají chuť se učit novým věcem a jsou více tvořiví. Angažovaní lidé podávají lepší pracovní výkony.

Pracovní angažovanost pozitivně souvisí s lepším zdravím. Jedno z možných vysvětlení tohoto vztahu je, že angažovaní pracovníci/pracovnice jsou více motivováni věnovat se volnočasovým aktivitám, které pro ně představují zdroj relaxace a které jim pomáhají se psychicky odpoutat od práce, včetně sportu a cvičení, společenských aktivit a koníčků. 

 

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Závislost na práci a pracovní angažovanost jsou příbuzné, avšak odlišné jevy. Závislost na práci je patologický návykový vzorec vedoucí k široké škále negativních důsledků. Naopak pracovní angažovanost je pozitivní postoj k práci spojený s příznivými výsledky a zdravím. Komplikací je, že oba tyto konstrukty zahrnují podobné složky velkého množství času a úsilí věnovaného práci, takže „na povrchu“ mohou vypadat velmi podobně. Pro řadu lidí tedy může být obtížné tyto jevy odlišit. Množství výzkumů si kladlo za cíl tyto dva jevy porovnat a odlišit. 

Rozhodujícími faktory, které mohou propojit zdravou pracovní angažovanost se závislostí na práci a které se mohou podílet na proměně pracovní angažovanosti do nutkavého přepracování, jsou absorpční složka angažovanosti a složka modifikace nálady pracovní závislosti. Jedinci, kteří jsou plně soustředěni a ponořeni do své práce, zatímco čas rychle plyne a je obtížné se od práce odpoutat, se mohou postupně stávat stále více závislí na práci pro to, aby si regulovali svou náladu. Tato situace u Vás může nastat zejména tehdy, pokud máte další rizikové faktory, jako jsou neuroticismus a dysfunkční perfekcionismus, a pokud zažíváte ve svém životě hodně stresu. V takovém případě můžete začít používat práci jako určitý druh „drogy“, která Vám umožní utéct od negativních emocí, soustředit se na své úkoly a zapomenout na jiné životní problémy. Zpočátku můžete prožívat příjemné vzrušení, radost, potěšení, hrdost a další pozitivní emoce. Pokud se však práce postupem času stane Vaší „preferovanou drogou“, budete těchto příjemných pocitů zažívat stále méně, a naopak budete pociťovat stále více vnitřního nutkání pracovat. Začnete mít pocit, že něco uvnitř Vás nutí pracovat, a pokud se tomuto nutkání budete snažit odolat, budete si chtít odpočinout nebo snížit množství práce, zjistíte, že to nedokážete, přičemž můžete trpět abstinenčními příznaky. Můžete se například cítit úzkostně, neklidně, podrážděně, depresivně a unaveně; můžete pociťovat bolesti hlavy, svalů, problémy se spánkem nebo příznaky podobné chřipce, například o víkendech nebo během dovolené, když nepracujete.

Souhrnem

Pracovní angažovanost a pracovní závislost se mohou navenek zdát podobné, ale zcela zřetelně se liší. Být angažovaný do své práce je pozitivní a zdravé, zvláště když vnímáte svou práci jako smysluplnou. Pokud se však začnete stávat příliš závislými na pozitivních pocitech, které Vám práce přináší, a budete práci využívat k tomu, abyste unikli od jiných životních problémů a negativních emocí, můžete přejít do pracovní závislosti.

Obecný pohled na Vaše ZDRAVÍ A FUNGOVÁNÍ V SOUVISLOSTI S PRACÍ

Mít v práci pocit smysluplnosti a vysoké pracovní sebeúčinnosti je zdravé a produktivní a je to spojeno s vysokou mírou pracovní spokojenosti. Vysoká míra identifikace s Vaší organizací a centralita práce mohou pozitivně ovlivňovat Vaši pracovní spokojenost a pracovní výkon. To vše může přispět k Vaší vyšší pracovní angažovanosti. 

Avšak snaha najít smysl života pouze prostřednictvím své práce, extrémní identifikace s Vaší organizací a extrémně silná centralita práce mohou vést k narušené rovnováze mezi pracovním a osobním životem. Když se stanete závislými na své práci pro to, abyste regulovali svou náladu, můžete přejít od zdravé pracovní angažovanosti k závislosti na práci. To může vést k nadměrnému tlaku a pracovnímu stresu a následně k vyhoření, zhoršenému výkonu a snížení pracovní sebeúčinnosti a pracovní spokojenosti. V takovém případě utrpí také Vaše zdraví, psychická pohoda a sociální fungování.

Souhrnem

Je důležité zdůraznit následující: je lepší předcházet než léčit! Léčba plně rozvinutého syndromu pracovní závislosti je obtížnější než prevence závislosti na práci. Zotavení ze syndromu vyhoření může trvat roky a může být náročné kvůli souvisejícím zdravotním problémům. Někdy Vás k tvrdé práci nutí životní okolnosti. V jiných případech ale mohou Vaše přesvědčení a hodnoty způsobit, že své práci věnujete příliš mnoho času a úsilí. Upravte si své priority a přesuňte svou pozornost a úsilí výlučně z práce do jiných oblastí Vašeho života. Tím můžete sobě a svým blízkým ušetřit strádání a problémy. 

To se však snáze řekne, než udělá. Porozumění sobě samé/mu a vyhledání odborné pomoci Vám může pomoci přehodnotit svůj postoj k práci a životu. Změna směrem k vyváženějšímu životnímu stylu Vám může pomoci předejít pracovní závislosti, syndromu vyhoření a jejich následkům a zlepšit Vaši psychickou pohodu, zdraví, míru štěstí a životní spokojenosti. Trpělivost a soucit se sebou samými Vám pomohou překonat tuto výzvu.

PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ A SOCIÁLNÍ PODPORA

Faktory působící v pracovním prostředí můžeme rozdělit na pracovní nároky a pracovní zdroje

Pracovní nároky

Mezi pracovní nároky patří např. vysoký tlak na práci, emoční náročnost práce, konflikt pracovních rolí a nejednoznačnost rolí. Tyto pracovní nároky mohou vést k problémům se spánkem, k vyčerpání a k poškození zdraví. 


Pracovní zdroje

Mezi nejdůležitější pracovní zdroje patří sociální podpora ze strany nadřízených a kolegů/kolegyň a vhodné motivační klima. Tyto pracovní zdroje podporují učení ve vztahu k práci, pracovní angažovanost a organizační závazek. 

Role faktorů prostředí v práci a celkovém fungování

Faktory prostředí hrají důležitou roli v našem celkovém zdraví, stejně tak jako v rozvoji závislosti, včetně závislosti na práci. Mezi nejdůležitější faktory související se zdravím a duševní pohodou patří sociální podpora v práci i mimo ni. Dalšími klíčovými faktory, které ovlivňují pracovní stres a následně celkové duševní a fyzické zdraví, jsou pracovní nároky (včetně fyzické, kognitivní, emoční a časové náročnosti práce) a motivační klima v práci. Výzkumy ukazují, že vysoká míra soutěživosti a pracovní prostředí s vysokým tlakem na výkon vytvářejí značný stres a napětí a mohou vést ke zdravotním problémům. Naopak podpůrné pracovní prostředí zaměřené na osobní rozvoj a psychickou pohodu zaměstnanců/zaměstnankyň obvykle vede k vyšší produktivitě i lepšímu zdraví. Obecně platí, že sociální podpora pozitivně souvisí s nižším pracovním stresem. Sociální podpora snižuje pracovní stres tím, že zmírňuje prožívané napětí a vnímané stresory a reguluje vztah stresor-napětí.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Určité typy pracovního prostředí mohou zvýšit Vaše riziko závislosti na práci. Vysoké nároky, nízká podpora a zdroje v práci a hektické workoholické prostředí mohou u zranitelných jedinců vyvolat závislost na práci, a to zejména u jedinců, kteří jsou perfekcionisté a cítí potřebu se za každou cenu vyvarovat jakýchkoli chyb, i těch sebemenších. Závisí to na různých faktorech. Někdy je to Váš smysl pro povinnost vůči spolupracovníkům nebo klientům, co Vás může vést k tomu, že pracujete nad své možnosti a limity. Můžete ale také pracovat příliš tvrdě kvůli strachu ze svého nadřízeného či nadřízené nebo kvůli obavě ze ztráty zaměstnání. To si však může vybrat svou daň na Vašem zdraví a spustit vzorec nutkavého přepracování. 

Je známo, že nepříznivé okolnosti způsobují návykové chování všeho druhu. Během Vietnamské válkybyla velká část amerických vojáků závislá na heroinu. Většina z nich se zotavila ihned po návratu z války. Do určité míry lze říci, že k závislosti je donutilo vysoce stresující prostředí. Podobně i vysoce stresující pracovní prostředí může způsobit různé závislosti, včetně závislosti na práci. Například problémy se zneužíváním alkoholu mezi lékaři jsou v lékařské literatuře dobře zdokumentovány. Lékaři a lékařky užívají alkohol a další látky jako způsob řešení extrémního stresu a vysoké míry odpovědnosti, které jejich práce zahrnuje. 

Navýšit čas strávený prací nebo přemýšlením o práci může představovat způsob, jak se snažíte vypořádat s enormními pracovními nároky a stresem ve Vaší práci. Chcete přece pracovat na stoprocent. Může se zdát, že je to rozumná a účinná metoda: postavit se čelem všem problémům. Takový přístup však může vést k rozvoji obsedantního nutkání pracovat. Postupem času pro Vás může být stále obtížnější se od práce odpoutat a relaxovat. Mohou se u Vás dokonce rozvinout typické abstinenční příznaky v situacích, kdy se snažíte si od práce odpočinout. 

 

Souhrnem

Pracovní prostředí je pro zdraví klíčové, což je podle Světové zdravotnické organizace dobře prokázaný fakt. K zajištění kvalitního pracovního prostředí nebo řešení problémů vyplývajících z nevhodného pracovního prostředí existují různé postupy. Zde najdete svou zpětnou vazbu na některé z nejdůležitějších faktorů, které mohou přispívat ke stresu, který v práci zažíváte, a v důsledku toho také k riziku Vaší pracovní závislosti i rizikům jiných zdravotních problémů.

Motivační klima v práci

Co je to?

Každá organizace či pracoviště má své vlastní pracovní klima založené na určitých hodnotách a cílech. Existují dvě důležité dimenze vztahující se k tomu, jak organizace motivuje své zaměstnance: míra soutěživosti a míra zaměření na osobní rozvoj svých zaměstnanců a zaměstnankyň. 

Vliv na práci a celkové fungování

Lidé se liší v míře své soutěživosti. Někteří jedinci jsou více zaměřeni na rivalitu, a jiní zase méně. Kompetitivní, na soutěž orientované pracovní prostředí je stresující pro každého, avšak na některé jedince může působit hůře než na jiné. Soutěživost souvisí s tzv. osobností typu A (TAP) a tato konkrétní složka TAP je spojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnení u žen. To znamená, že i soutěživí lidé mohou trpět negativními zdravotními následky vyplývajícími z vysoké míry stresu související s jejich osobností. Soutěživé pracovní prostředí je však ještě více stresující a nezdravé pro jedince, kteří sami soutěživí nejsou a kteří soutěživost nevnímají jako cennou hodnotu. 

Naopak organizace a pracoviště zaměřené na osobní rozvoj zaměstnanců/kyň obvykle nabízejí podpůrnější pracovní prostředí a vedou ke snížení pracovního stresu. 

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Závislost na práci je systematicky propojena s osobností typu A a soutěživostí jakožto základní složkou tohoto typu osobnosti. Manažeři a manažerky závislí na práci mohou v práci vytvářet workoholické a nadměrně soutěživé pracovní prostředí. To může negativně ovlivnit zaměstnance a zaměstnankyně na různých úrovních, zvýšit pracovní nároky, pracovní stres a riziko závislosti na práci. 

ávislost na práci souvisí s vysokými pracovními nároky a nízkými pracovními zdroji, jako je nízká kontrola nad prací. Motivační klima, které podporuje soutěživost, může zaměstnance tlačit k extrémnímu pracovnímu úsilí. Zároveň může omezovat pracovní zdroje jako např. sociální podporu od kolegůa kolegyň, snížit míru kontroly nad prací a následně zvýšit riziko závislosti na práci.

Naopak motivační klima, které povzbuzuje a podporuje osobní rozvoj, může u zaměstnanců a zaměstnankyň snižovat riziko pracovní závislosti, a to proto, že řeší a reaguje na jejich základní lidské potřeby.

Souhrnem

Pracovní závislost souvisí s vysokými pracovními nároky a nízkými pracovními zdroji, zejména sociální podporou v práci. Motivační klima organizace zaměřené na soutěživost zvyšuje riziko pracovní závislosti mezi svými zaměstnanci a zaměstnankyněmi, protože rozšiřuje prostor k prožívání stresu, omezuje sociální podporu související se spoluprací a podporuje pracovní přetížení. Naopak podpůrné motivační klima, které podporuje osobní rozvoj, snižuje hladinu stresu a přesouvá pozornost od orientace na osobní úspěchy ke vzájemné spolupráci. Tímto způsobem pomáhá dále navyšovat míru sociální podpory, což je klíčový zdroj pro zvládání stresu.

Pracovní nároky

Co je to?

Pracovní nároky zahrnují kognitivní, emoční a časové nároky v práci.

Mezi kognitivní nároky patří potřeba mít kontrolu nad svou prací a pamatovat si množství údajů.

Emoční nároky v práci zahrnují potřebu řešit emoční problémy jiných lidí a emočně náročné situace.

Časové nároky zahrnují nutnost neustále pracovat ve velmi rychlém tempu. Nadměrné pracovní vytížení znamená, že neustále zaostáváte za plánem a závodíte s časem.

Vliv na práci a celkové fungování

Přílišné pracovní nároky vedou k široké škále negativních důsledků  pro Vaši produktivitu a zdraví, včetně problémů se spánkem, vyčerpání a duševních a fyzických zdravotních problémů.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Závislost na práci má zřetelnou souvislost s vysokými pracovními nároky. Stále více studií zkoumá a potvrzuje různé cesty, kterými pracovní nároky mohou zvýšit závislost na práci a následně ovlivnit zdraví, včetně rozvoje klinické deprese.  

Souhrnem

Vhodné řízení a snižování pracovních nároků může snížit riziko závislosti na práci a dalších zdravotních problémů a zlepšit produktivitu.

Vnímaná organizační podpora

Co je to?

Vnímaná organizační podpora (POS) se týká Vašeho přesvědčení o tom, do jaké míry si organizace váží Vašeho příspěvku a stará se o Váš well-being.

Vliv na práci a celkové fungování

Vnímaná organizační podpora (POS) má silný pozitivní dopad na pracovní angažovanost zaměstnanců a zaměstnankyň, na spokojenost s prací a na závazek k organizaci. Má také mírný pozitivní dopad na občanské organizační chování, zamýšlenou fluktuac a také na výkon zaměstnanců. POS pomáhá snižovat konflikt mezi prací a rodinou a zlepšit životní spokojenost . POS je do značné míry ovlivněna mírou spravedlnosti na pracovišti, možnostmi profesního růstu, podporou nadřízených a podporou od spolupracovníků.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Závislost na práci vykazuje negativní vztah s organizační podporou, zejména podporou od spolupracovníků. Závislosti vznikají jako strategie zvládání stresu, když jiné účinné situace nejsou pro jedince z různých důvodů dostupné. Nedostatek podpory v rámci organizace může některé jedince vystavit riziku závislosti na práci. Naopak rozvoj zdravé organizační kultury a organizační podpory, prosazování spravedlnosti, poskytování příležitostí k růstu a podpora ze strany nadřízených a kolegů/kolegyň mohou u zaměstnanců/kyň snížit riziko pracovní závislosti.

Souhrnem

POS pozitivně ovlivňuje řadu pracovních postojů a chování podporujících uspokojivou a produktivní práci a mohou snížit riziko závislosti na práci. Podpora zdravé organizační kultury a POS by měly být prioritou na každém pracovišti.

Podpora nadřízené/ho v práci

Co je to?

Vnímaná podpora nadřízené/ho je definována jako obecný názor zaměstnanců a zaměstnankyň na to, do jaké míry nadřízení oceňují jejich přínos a starají se o jejich well-being. Nadřízení jsou hlavními aktéry organizace. Jsou odpovědní za řízení zaměstnanců a hodnocení jejich pracovního výkonu. Orientace nadřízeného na své zaměstnance je proto vnímána jako druh organizační podpory.

Vliv na práci a celkové fungování

Podpora ze strany nadřízených je důležitým pracovním zdrojem, který zaměstnancům a zaměstnankyním pomáhá k produktivitě a optimálnímu fungování. Nedostatek takové podpory je spojen s celou řadou negativních důsledků, včetně snížené produktivity a duševních a fyzických zdravotních problémů, včetně vyhoření.  

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Jedinci v manažerských a vedoucích pozicích zastávají v organizaci důležitou roli, také pokud jde o riziko vzniku závislosti na práci. Manažeři a manažerky jsou sami více ohroženi pracovní závislostí než řadoví zaměstnanci. Přehledová studie dospěla k závěru, že manažeři a manažerky závislí na práci mohou působit značné škody jak sobě, tak také ostatním zaměstnancům, organizaci i klientům. Studie zahrnuje potenciální nepřímé efekty prostřednictvím vytváření pracovního prostředí umožňujícího a podporující pracovní závislost a její důsledky mezi zaměstnanci. Snížená podpora ze strany nadřízených a vysoké pracovní nároky mohou přispět k vyššímu riziku závislosti na práci mezi zaměstnanci. K bližšímu porozumění tohoto vztahu je však zapotřebí dalšího výzkumu, protože některé studie také našly pozitivní souvislost mezi podporou nadřízených a závislostí na práci. Je pravděpodobné, že v některých případech může pocit identifikace s prací a pozitivní vztah s nadřízenými zvýšit pracovní angažovanost, a následně závislost na práci, jsou-li přítomny další rizikové faktory.

Souhrnem

Podpora ze strany nadřízených může snížit, nebo také zvýšit riziko závislosti na práci u jejich zaměstnanců/zaměstnankyň, a to v závislosti na typu podpory a přítomnosti dalších rizikových faktorů. Nedostatek podpory a vysoké pracovní nároky ze strany osob v manažerských a vedoucích pozicicích mohou zvyšovat pracovní stres, vytvářet workoholické pracovní prostředí a vést k syndromu vyhoření.

Kolegiální podpora v práci

Co je to?

Vnímaná kolegiální podpora  je definována jako obecný názor zaměstnanců a zaměstnankyň na to, do jaké míry jejich kolegové a kolegyně v práci oceňují jejich přínos a starají se o jejich well-being.

Vliv na práci a celkové fungování

Podpora kolegů a kolegyň v práci je dalším důležitým pracovním zdrojem, který pozitivně ovlivňuje produktivitu a optimální fungování. Zaměstnanci/kyně a nadřízení společně utvářejí komunitu. Dlouhodobé vztahy, které máte s ostatními lidmi v práci, určují kvalitu života této komunity. Nedostatek podpory a důvěry v rámci komunity a neřešené konflikty zvýšují riziko syndromu vyhoření. Naopak pokud jsou pracovní vztahy uspokojující a podporující, pokud zaměstnanci/kyně mají k dispozici účinné prostředky k řešení neshod, pak je pravděpodobnější, že budou pracovně angažovaní a riziko vyhoření se sníží.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Workoholické pracovní prostředí s nedostatečnou mírou podpory zvyšuje u zaměstnanců pracovní stres a může u nich vyvolat a udržovat v chodu závislost na práci, zejména pokud jsou povzbuzováni k vzájemnému soutěžení namísto spolupráce. 

Souhrnem

Nedostatek podpory ze strany kolegů a kolegyň, konflikty v práci a omezené možnosti řešení neshod mohou zvyšovat pracovní stres a vytvářet workoholické prostředí, což vede k pracovní závislosti a vyhoření.

Podpora rodiny a přátel v souvislosti s prací

Co je to?

Sociální podpora je uznávána Světovou zdravotnickou organizací jako základním faktorem lidského zdraví. Sociální podpora úzce souvisí s efektivním zvládáním stresu. Sociální podpora zlepšuje celkové fungování a zdraví, a to počínaje zlepšením kvality spánku  až po snížení zánětlivých procesů  v lidském těle. 

Vliv na práci a celkové fungování

Dalším zdrojem sociální podpory, který pomáhá vyrovnat se se stresem v práci, jsou rodina a přátelé. Schopnost hovořit o svých pocitech a získávat emocionální a praktickou podporu od blízkých lidí může působit proti negativním účinkům pracovního stresu a bránit duševním a fyzickým zdravotním problémům. 

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Závislost na práci je spojena s konfliktem mezi pracovním a soukromým životem, manželskou nespokojeností a nízkou úrovní rodinné spokojenosti a fungováním rodiny. Jedinci závislí na práci dostávají ze strany rodiny a přátel omezenou sociální podporu a jejich fungování v sociálních vztazích je často dalším zdrojem stresu v jejich životě.

Souhrnem

Zdravé a podporující vztahy s rodinou a přáteli jsou základem duševního a fyzického zdraví. Pomáhají vyrovnávat se s pracovním stresem a snížují riziko závislosti na práci a syndromu vyhoření.

Existuje mnoho faktorů, které mohou negativně ovlivnit Vaši schopnost získávat užitek a potěšení ze sociálních interakcí, včetně sociální úzkosti, nedostatečných sociálních dovedností, nedůvěry k druhým lidem, atd. Řešení těchto problémů, včetně rozvoje sociálních dovedností napomáhajících navazovat a udržovat zdravé vztahy, může snížit riziko závislosti na práci a zlepšit celkové fungování a zdraví těch, kteří mají v této oblasti obtíže. 

Workoholický nadřízený/nadřízená

Co je to?

V našem výzkumu jsme se Vás zeptali, jak vnímáte svého nadřízeného či nadřízenou, včetně otázky, zda v jeho či jejím chování pozorujete příznaky závislosti na práci. Ve zpětné vazbě k Vašim výsledkům jste pak získali informace o riziku pracovní závislosti u svého nadřízeného či nadřízené, a to na základě Vašeho pozorování jejich chování.

Vliv na práci a celkové fungování

Manažeři a manažerky mají vyšší riziko závislosti na práci a mohou v důsledku toho negativně ovlivňovat své zaměstnance/zaměstnankyně, a to na mnoha různých rovinách. Jedinci závislí na práci jsou více vystresovaní a stres u Vašich nadřízených může zvýšovat i Váš stres. Říká se tomu efekt přelévání (spillover effect). Tento efekt se vztahuje k tendenci emocí jednoho člověka ovlivňovat, jak se cítí druzí lidé v jeho či její blízkosti. Například problémy se spánkem Vašeho nadřízeného či nadřízené mohou způsobit, že i Vy budete mít problémy se spánkem. Pokud se Váš nadřízený či nadřízená špatně vyspali, jejich hrubé chování se může následující den posílit, což způsobí, že se budete cítit vystresovaní a také budete mít obtíže se spánkem.

Workoholičtí manažeři a manažerky mohou svým zaměstnancům nakládat větší pracovní zátěž, očekávat, že dodrží nerealistické termíny a standardy dokonalosti, a zároveň nereagovat na jejich emoční potřeby. Mohou také svým zaměstnancům a zaměstnankyním komplikovat udržení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. 

Toto „přelévání” z osob v manažerských pozicích na zaměstnance a zaměstnankyně se může dále přenést do rodinného života zaměstnanců. Negativní pracovní zkušenosti pracovníka či pracovnice mohou negativně ovlivnit jejich rodinu a intimní partnery. Například závislost na práci negativně ovlivňuje fungování rodiny a pracovní závislost u rodičů může vést k emočním problémům a problémům s chováním u jejich dětí.

 

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Čím více příznaků závislosti na práci u svého přímého nadřízeného či nadřízené vnímáte, tím vyšší je riziko, že sami budete závislí na práci. Je to proto, že Váš nadřízený může v práci vytvořit workoholické klima, zvýšovat úroveň stresu zaměstnanců a poskytovat omezenou podporu.

Souhrnem

Nadřízení, kteří jsou závislí na práci, mohou být pro zaměstnance a zaměstnankyně hlavním zdrojem stresu, což následně negativně ovlivňuje fyzické i duševní zdraví zaměstnanců, zvyšuje u nich riziko pracovní závislosti a také má negativní dopady na jejich produktivitu. Kromě toho se tyto nepříznivé účinky mohou dále přelévat a nepříznivě ovlivňovat rodinný život zaměstnanců a zaměstnankyň. Negativní důsledky pracovní závislosti se tedy neomezují jen na osobu, které se závislost týká.

Workoholické pracovní prostředí

Co je to?

V našem výzkumu jsme se Vás zeptali, jak vnímáte své kolegy a kolegyně v práci, včetně toho, zda v jejich chování pozorujete příznaky závislosti na práci. Ve zpětné vazbě k Vašim výsledkům jste na základě svého pozorování získali informace o riziku závislosti na práci u svých kolegů a kolegyň.

Vliv na práci a celkové fungování

Pracovní prostředí a organizační (firemní) kultura mají významný vliv na fungování zaměstnanců a zaměstnankyň, včetně jejich pracovní spokojenosti  a duševního zdraví.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Organizační kultura má významný vliv na pracovní závislost zaměstnanců a zaměstnankyň.

Prvotní studie ukázala, že pokud vnímáte, že Vaši kolegové či kolegyně vykazují vyšší úroveň symptomů pracovní závislosti, pak i Vy sami budete vykazovat více symptomů této závislosti. Počet kolegů a kolegyň, které vnímáte jako závislé na práci, může dokonce představovat o něco málo důležitější faktor než Vaše vnímání pracovní závislosti u svých nadřízených. Je však zapotřebí dalšího výzkumu této problematiky. Proto si tato naše současná studie klade za cíl přesněji zhodnotit roli workoholického prostředí při vzniku závislosti na práci.

Souhrnem

Čím více lidí ve Vaší práci je na práci závislých, tím vyšší je riziko, že se stanete závislí i Vy. Workoholické pracovní prostředí a organizační kultura, která takové prostředí podporuje, zvyšuje riziko vzniku závislosti na práci a jejích následků, jako je syndrom vyhoření.

INDIVIDUÁLNÍ FAKTORY/ OSOBNOST

Individuální faktory hrají důležitou roli jak v celkovém zdraví  jedince, tak také u vzniku závislostí, včetně závislosti na práci. Některé osobnostní rysy, jako jsou emoční stabilita, perfekcionismus a sebeúcta, patří mezi nejvýznamnější faktory související se zdravím a duševní pohodou. Specifické osobnostní charakteristiky, jako je narcismus a intolerance nejistoty, mohou některé jedince predisponovat k pracovní závislosti. Výzkum jednotlivých rizikových faktorů pracovní závislosti se dynamicky rozvíjí a postupně získáváme nové poznatky o tom, jak mohou osobnostní a rané životní zkušenosti zvýšit Vaše riziko závislosti. 

Emoční stabilita

Co je to?

Emoční nestabilita je známá jako neuroticismus. Je to tendence prožívat negativní emoce, zejména úzkost, zažívat často se měnící emoce, být napjatý a uzavřený. 

Vliv na práci a celkové fungování

Neurotismus je spojen s horším celkovým zdravotním stavem

Neuroticismus je také spojen s obtížemi při odpoutání se od práce, což může omezovat schopnost jedicne zotavit se z práce, což následně může vést k řadě negativních důsledků, jako je vyšší míra vyčerpání, horší duševní a fyzické zdraví a snížená pracovní výkonnost. 

Neuroticismus negativně souvisí se spokojeností v manželství, pracovním úspěchem a celkovou kvalitou života

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Neurotismus je setrvale spojen se závislostí na práci. Práce může představovat způsob, jak se vyrovnat s negativními emocemi. Poskytuje Vám prostor pro koncentraci na konkrétní úkoly, umožňuje zapomenout na jiné problémy v životě a může Vám zvyšovat hladinu adrenalinu, který Vám dodá energii. Vzrůstající závislost na těchto pocitech vyplývajících z práce však u Vás zvyšuje riziko závislosti na práci. Absorpce neboli pohlcení prací je pozitivní složka pracovní angažovanosti a odkazuje na stav plné koncentrace a příjemného ponoření se do své práce, přičemž čas rychle plyne a je obtížné se od práce odpoutat. Pokud však máte jiné rizikové faktory pro závislost na práci, jako je vysoký neuroticismus, může být pohlcení prací spojeno s Vaší tendencí regulovat své pocity prostřednictvím práce. To následně může zvýšit riziko závislosti na práci

Souhrnem

Práce může být prostředkem, jak se vypořádat s negativními emocemi. Tendence prožívat negativní emoce však zvyšuje pravděpodobnost, že si navyknete práci používat ke zlepšování své nálady, a tím zvýšíte riziko závislosti na práci. Zdravé strategie zvládání stresu a regulování nálady mohou snížit riziko závislosti na práci. Mindfulness neboli všímavost představuje jednu z takových účinných technik, které zlepšují emoční regulaci

Perfekcionismus

Co je to?

Perfekcionismus lze rozdělit na dvě složky. První složkou jsou vysoké osobní standardy, což je pozitivní rys. Je dobré si stanovovat vysoké cíle a standardy a pracovat svědomitě a soustředěně na jejich dosahování.

Tato snaha se však někdy může rozvinout v problematický vzorec emocí a chování, který souvisí s druhou složkou perfekcionismu, a to s tzv. perfekcionistickými obavami. Perfekcionistické obavy odkazují na způsob, kterým reagujete, když něco není vykonáno dokonale. Tyto obavy jsou považovány za nefunkční aspekt perfekcionismu a jsou spojeny se silně negativními reakcemi na nedostatek vynikajících výsledků.

Vliv na práci a celkové fungování

Stanovování vysokých standardů je pozitivní osobnostní rys, která přispívá k pozitivním jevům v práci, jako je např. lepší pracovní výkon. Stanovování vysokých standardů je úzce spojeno se svědomitosti, což je rovněž pozitivní osobnostní rys zahrnující organizovanost, zodpovědnost a pracovitost. U svědomitosti je ve výzkumu opakovaně potvrzována souvislost s dobrým zdravotním stavem a nižší mortalitou

Naproti tomu perfekcionistické obavy jsou spojeny s horším zdravím. Perfekcionistické obavy mohou být jak rizikovým faktorem, tak také příznakem různých psychopatologických problémů, včetně deprese, úzkosti, poruch příjmu potravy a závislostí. Tato složka perfekcionismu se někdy nazývá neurotický perfekcionismus, protože úzce souvisí s neuroticismem. Pokud máte vysoké standardy a zároveň máte sklony k negativním emocím, je pravděpodobnější, že budete prožívat silnější negativní reakce, když uděláte chybu nebo nedosáhnete úrovně dokonalosti, po které byste toužili.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Perfekcionismus, zejména jeho dysfunkční forma, vykazuje silné vztahy se závislostí na práci. V současné lékařské klasifikaci (DSM-5; Diagnostický a statistický manuál duševních poruch) je workoholismus dokonce oficiálně definován jako příznak obsedantně-kompulzivní poruchy osobnosti (OCPD) tj. poruchy osobnosti spojené s rigidním perfekcionismem a vysokou potřebou kontroly. Tato potřeba perfekcionismu negativně ovlivňuje efektivitu a schopnost dokončovat úkoly. Obvykle je doprovázena:

• nadměrnou posedlostí pravidly, seznamy, plány a řádem; 

• oddaností produktivitě, což poškozuje mezilidské vztahy a brání kvalitnímu trávení volného času; 

• rigiditou a horlivostí v otázkách morálky a etiky; 

• neschopnosti delegovat povinnosti nebo práci na jiné; 

• omezeným fungováním v mezilidských vztazích; 

• omezeným vyjadřováním emocí a afektů; 

• a potřebou kontroly nad svým okolím a nad sebou samým.

V našem výzkumu jste získali zpětnou vazbu ohledně Vašich perfekcionistických obav. Ty představují dysfunkční aspekt perfekcionismu. Pokud máte v této oblasti vysoké skóre, znamená to, že máte tendenci reagovat negativně a silně na jakékoli chyby nebo kdykoli nejsou splněny Vaše standardy dokonalosti. To může negativně ovlivnit Vaše fungování. Neznamená to však, že trpíte duševní nemocí. Pokud se nicméně obáváte, že byste mohli trpět OCPD, kontaktujte prosím odborníka či odbornici na duševní zdraví pro další konzultaci a diagnostiku. 

Souhrnem

Rigidní perfekcionismus je spojen s horším zdravím a úzce souvisí se závislostí na práci. Pokud budete pracovat na řešení svých perfekcionistických obav, může to zlepšit Vaše celkové fungování a snížit riziko závislosti na práci. Existují specifické intervence a programy, které pomáhají pracovat s přehnaným perfekcionismem.

Narcismus

Co je to?

Narcismus souvisí s přemrštěným pocitem vlastní důležitosti, silnou potřebou nadměrné pozornosti a obdivu, problémovými vztahy a nedostatkem empatie vůči druhým lidem. Jde o komplexní osobnostní rys, který se ve své extrémní podobě může projevovat jako narcistická porucha osobnosti.

Vliv na práci a celkové fungování

Narcismus ovlivňuje fungování organizací, a to především pokud se jedná o narcismus osob v manažerských a vedoucích pozicích. Vzhledem ke komplexnosti této problematiky však mohou být výsledky výzkumů v této oblasti nekonzistentní a matoucí, zejména co se týká vlivujeho vliv na pracovní prostředí. Některá zjistění jsou však naopak potvrzována opakovaně a spolehlivě. Příkladem je poznatek, že narcističtí jedinci se velmi snadno urazí, a narcismus je proto rizikový faktor pro agresi a násilí, což se může v práci projevit jako zneužívající a hrubé chování.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Výzkumy nalezli pozitivní souvislost mezi narcismem a závislostí na práci. Práce může být způsobem, jak si naplnit svou potřebu pozornosti a obdivu a zvýšit pocit vlastní důležitosti. To může platit zejména pro manažery a manažerky a jedince ve vedoucích rolích. Narcismus může vést k nadměrnému zapojení do práce s cílem získat uznání a úspěch, což se následně může rozvinout v závislost na práci. Je však třeba provést další studie, abychom plně pochopili, jak narcismus ovlivňuje závislost na práci.

V našem výzkumu jsme použili velmi krátkou variantu měření narcismu. Pokud máte zájem o přesnější a podrobnější informace o své úrovni narcismu, včetně jeho různých složek, můžete vyplnit více diagnostických dotazníků, jako je například tento [po kliknutí sem budete přesměrováni na online test] .

Souhrnem

Narcismus může mít na pracovišti nepříznivé účinky, jako je například zneužívající a hrubé chování. Narcismus může být také rizikovým faktorem pro vznik pracovní závislosti. Pro některé jedince může být práce způsobem, jak si naplnit svou potřebu pozornosti a obdivu a zvýšit si pocit vlastní důležitosti. To může vést k nadměrnému soustředění na uznání a úspěchy vyplývající z práce. 

Celková sebedůvěra

Co je to?

Sebedůvěra je přesvědčení a důvěra ve vlastní schopnosti a hodnotu. 

Vliv na práci a celkové fungování

Nízká sebedůvěra může být jak rizikovým faktorem, tak také příznakem řady problémů v oblasti duševního zdraví, včetně deprese, úzkosti, poruch příjmu potravy a závislostí. Nízká sebedůvěra může vést k různým psychickým onemocněním, jako je deprese. Na druhou stranu zdravotní problémy mohou negativně ovlivnit Vaši sebedůvěru, což může vést k devalvaci neboli snižování vlastní hodnoty.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Výzkumy ukazují, že závislost na práci souvisí s nižší celkovou sebedůvěrou. Pokud se cítíte v porovnání s druhými lidmi méněcenní, můžete se pokoušet tento pocit kompenzovat tím, že budete pracovat tvrději a déle. Můžete usilovat o zlepšení svého sebeobrazu prostřednictvím pracovních úspěchů a uznání v práci. To však může zvýšit Vaše riziko závislosti na práci. 

V našem výzkumu jsme použili velmi krátkou verzi měření celkové sebedůvěry. Pokud máte zájem o přesnější a podrobnější informace o své sebedůvěře, můžete vyplnit více diagnostických dotazníků, jako je například tento [po kliknutí sem budete přesměrováni na online test]. 

Souhrnem

Nízká sebedůvěra souvisí s problémy v oblasti duševního zdraví a může být rizikovým faktorem pro závislost na práci. Pro některé jedince může být práce způsobem, jak kompenzovat své pocity méněcennosti a nalézt potvrzení své hodnoty. To může vést k nadměrné koncentraci na práci a související úspěchy. 

Intolerance nejistoty

Co je to?

Intolerance neboli nesnášenlivost nejistoty je vlastnost, která zahrnuje tendenci negativně reagovat na nejisté situace a události, přičemž tyto reakce probíhají na emocionální, kognitivní a behaviorální úrovni. Pokud máte negativní vztah k nejistotě a jejím důsledkům, můžete negativně reagovat na situace, jejichž výsledky jsou nejisté.

Vliv na práci a celkové fungování

Intolerance nejistoty je zavedeným transdiagnostickým rizikovým a udržujícím faktorem duševních poruch, zejména emočních poruch. To znamená, že intolerance nejistoty vykazuje souvislost s mnoha psychickými poruchami, jako jsou depresivní poruchy a úzkostné poruchy, včetně generalizované úzkostné poruchy (GAD), sociální úzkostné poruchy (SAD), agorafobie nebo panické poruchy, stejně jako obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD) a poruchy příjmu potravy. Bylo zjištěno, že intolerance nejistoty je příčinný faktor úzkosti a negativní nálady. U většiny těchto poruch bylo dříve zjištěno, že jsou spojeny se závislostí na práci.

Vliv na ZÁVISLOST NA PRÁCI

Závislost na práci v některých případech vzniká jako důsledek snahy vypořádat se s nejistotou. Existuje úzká vazba mezi workoholismem a obsedantně-kompulzivní poruchou osobnosti (OCPD), což souvisí se silnou potřebou kontroly a odstranění jakékoli nejistoty u obou těchto poruch. Můžete se snažit velmi tvrdě pracovat, abyste si zajistili živobytí, zaopatřili svou rodinu a měli svůj život „plně pod kontrolou“. I když je vhodné dělat vše, co je ve Vašich silách, abyste produktivně čelili životním výzvám, extrémní potřeba mít vše pod kontrolou a zcela odstranit nejistotu ze svého života může vést ke zbytečnému stresu a psychickým problémům. Nejistota je nevyhnutelnou součástí života a existují adaptivní a zdravé způsoby, jak se s ní vypořádat. 

V posledních letech vzrůstá zájem a výzkum v oblasti všímavosti, která může být velmi účinným způsobem rozvoje mentálních dovedností, které pomáhají zlepšit toleranci nejistoty a snižují stres a úzkost související s nejistotou.

Souhrnem

Intolerance nejistoty je dobře prokázaným faktorem psychických problémů a může být rizikovým faktorem pro závislost na práci. Někteří lidé mohou svou práci vnímat jako způsob, jak získat plnou kontrolu nad svým životem. To je však iluzorní a může to vést k nutkavé závislosti na práci jako zdroji stability a předvídatelnosti. Tato tendence může dále prohlubovat problémy v oblasti duševního zdraví a další potíže v životě, jako jsou problematické osobní vztahy. Mindfulness neboli všímavost je zdravá a účinná metoda, která pomáhá zlepšit toleranci nejistoty a snižovat stres a úzkost. 

Oprava: Katerina Zabrodska, Ph.D.

cs_CZČeština