V konceptualizaci a výzkumu pracovní závislosti došlo v posledních letech ke značnému pokroku. Je definována jako závislost na chování se symptomy podobnými závislostem na látkách, jako je abstinence, tolerance, změna nálady nebo konflikty. Dva hlavní faktory z něj činí jednu z nejvýznamnějších výzev v organizační psychologii a veřejném zdraví v 21. století. 

Pracovní závislost je jedním z nejrozšířenějších návykových chování

Za prvé, studie závislosti na práci ukazují, že je častější než většina ostatních návykových chování. V závislosti na zemi by mohlo být postiženo asi 6 až 20% pracovníků a takové rozdíly v prevalenci pravděpodobně do určité míry souvisí s faktory na makroúrovni, jako jsou regulace trhu práce, stabilita zaměstnání a systémy sociální péče. 

Pracovní závislost způsobuje značné individuální, sociální a ekonomické škody

Za druhé, pracovní závislost úzce souvisí s vysokou pracovní zátěží, chronickým a značným pracovním stresem a syndromem vyhoření. Navíc výrazně ovlivňuje dysfunkci rodiny a obecně problematické sociální fungování. Navíc to má tendenci souviset se sníženou produktivitou. Jinými slovy, má značné negativní důsledky pro postižené jednotlivce, jejich blízké a příjemce jejich práce. V současné době existuje dostatek empirických a teoretických předpokladů pro bližší pohled na souvislost mezi pracovní závislostí a globální zátěží nemocí. Jeho vysoká prevalence spolu se značnými a rozšířenými negativními účinky způsobuje, že pravděpodobně způsobí značné škody populaci a ovlivní systémy lékařské a sociální péče.

Pracovní stres a vysoká pracovní zátěž jsou stále více uznávány jako významné přispěvatele k nemocem a poruchám, které tvoří hlavní složky globální zátěže nemocí. Podrobnější definici syndromu vyhoření nedávno zařadila Světová zdravotnická organizace (WHO) do jedenácté revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11), která odráží rostoucí uznání role odborné práce v oblasti duševního zdraví.

Nepřípustné zaujetí produktivitou s vyloučením potěšení a mezilidských vztahů je klinicky uznávaným problémem, příznakem obsedantně-kompulzivní poruchy osobnosti (OCPD). Stále více důkazů však naznačuje, že nekontrolovatelné přepracování souvisí s návykovou poruchou, takzvanou „závislostí na práci“ nebo „workoholismem“, což vede ke snížení produktivity a značnému poškození jednotlivce i ostatních lidí v jejich okolí. OCPD se zdá být jedním z jejích hlavních rizikových faktorů. Dostupné studie nicméně naznačují, že pracovní závislost je svou etiologií, symptomatologií, epidemiologií a průběhem samostatnou klinickou jednotkou a návykovou poruchou. Její uznání jako takové má hluboké důsledky pro její sociální vnímání, identifikaci, prevenci a léčbu. Dostupné údaje naznačují, že pro některé jedince je závislost na studiu ranou formou závislosti na práci.

Dosud bylo vynaloženo omezené úsilí na zkoumání role pracovní závislosti v důsledcích pracovního stresu a vysoké pracovní zátěže. V současné době jsou naše znalosti o mikro-, mezo- a makroúrovni rizikových faktorů pracovní závislosti a interakcích mezi nimi omezené. Tato oblast výzkumu a klinických znalostí trpěla nedostatkem systematického výzkumu a integrovaného úsilí odborníků z celého světa. Náš projekt si klade za cíl tato omezení překonat a poskytnout kvalitní poznatky o pracovní závislosti.

V této sekci naleznete přehled pracovních závislostí na základě nejaktuálnějších vědeckých údajů.